5 627 byte aggiunti,
6 giorni fa Pokud máte pouze okna orientovaná na jih či západ, nemusíte se těchto rostlin vzdávat. Stačí je umístit dál od okna, ideálně do vzdálenosti alespoň jednoho metru, nebo za průsvitnou záclonu, která rozptýlí přímé paprsky. Další možností je použít žaluzie, které nastavíte tak, aby světlo procházelo šikmo, ne přímo na listy. V létě, kdy je slunce nejsilnější, můžete rostliny na pár týdnů přemístit na severní parapet, ale pamatujte, že příliš tmavé místo naopak zpomalí jejich růst a může vést k vytáhlým, slabým stonkům.<br><br>Důležitá je přístupová cesta pro vás i pro zásobování. Kurník by měl být dobře dostupný i v dešti nebo ve sněhu. Nezřizujte si ho v koutě zahrady, kam se budete prodírat křovím s plným kbelíkem vody. Stejně tak myslete na to, že kurník potřebuje údržbu – čištění, dezinfekci a občasnou opravu. Okolo něj nechte alespoň metr volného prostoru, abyste se k němu dostali ze všech stran. Častá chyba bývá umístění těsně k plotu či zdi, kdy se zadní stěna nedá nikdy pořádně natřít ani zkontrolovat.<br><br>Nezapomínejte ani na ochranu před predátory – liškou, kunou nebo psem. I když se vám zdá, že je zahrada oplocená, kuna proleze skulinkou větší než pět centimetrů. Proto kurník neumisťujte tam, kde máte vzrostlé stromy s větvemi dosahujícími ke střeše. Stačí jedna větev a kuna je na střeše, odkud se snadno dostane dovnitř větracím otvorem. Spodní hranu pletiva zaryjte alespoň třicet centimetrů do země nebo ji ohněte ven do tvaru písmene L – tím zamezíte zvířatům hrabat tunely.<br><br>Jak poznat, že se ve vašem okolí pohybuje predátor? Věnujte pozornost stopám, trusu a poškozenému pletivu. Kuna zanechává úzké stopy s pěti prsty, liška má stopy podobné psím, ale s užším polštářkem. Pokud najdete oškubané peří, znamená to, že predátor útočil za denního světla – typicky jestřáb nebo liška. V noci se naopak prozradí kuny, které často škrtí více slepic, než stihnou odnést. Pokud zaregistrujete zvýšenou aktivitu, zpevněte ochranu dříve, než přijde další útok.<br><br>Než začnete shánět prkna a pletivo, zastavte se na zahradě a pořádně si prohlédněte terén. Nejčastější chybou bývá umístění kurníku do nejnižšího místa pozemku. Tam se sice v létě drží příjemný chládek, ale po deštích se tam drží voda a vlhko. Slepice potřebují sucho – nohy i peří. Pokud nemáte jinou možnost, vyvýšte podlahu alespoň dvacet centimetrů nad terén a kolem celého obvodu vytvořte drenážní štěrkový pás. Jinak se vám bude dřevo rychle kazit a v chlívku se bude držet plíseň.<br><br>Pokud těsto připravíte správně, odmění vás nadýchaným středem a jemnou strukturou, která se hodí jak na tradiční povidlové buchty, tak na tvarohové koláče s posypkou. Nebojte se experimentovat s množstvím tvarohu – čím tužší a sušší tvaroh použijete, tím lépe těsto drží tvar a tím méně mouky vyžaduje. S trochou cviku zvládnete těsto, které bude vláčné přesně tak, jak má být, a které nadchne každého, kdo usedne ke stolu.<br><br>Jak daleko od domu a od sousedů? Zápach z trusu není jen otázkou pohody, ale i dobrých sousedských vztahů. Dbejte na to, aby kurník nebyl přímo pod okny ložnice ani na hranici pozemku, kde má soused terasu. Ideální vzdálenost od obytné zóny je alespoň deset metrů, ale vždy záleží na převažujícím směru větru. Čichový test udělejte jednoduše: postavte se na místo, kde budete sedávat, a sledujte, odkud fouká. Pokud to jde, natočte kurník tak, aby vítr odváděl pachy pryč od domu. Slepice samy o sobě moc nezapáchají, ale mokrý trus a zbytky krmiva už ano.<br><br>Když se řekne „vláčné těsto", většina z nás si představí buchty, které se doslova rozplývají na jazyku, a koláče s nadýchaným středem. Tajemství přitom nespočívá v žádné zázračné surovině, ale v práci s těstem a v trpělivosti. Základem je tvaroh – a ne ledajaký. Použijte tvaroh v kostce, který je pevný a suchý, ne ten vaničkový, jenž bývá řídký a těsto zbytečně zvlhčuje. Před zpracováním ho vymačkejte přes plátýnko nebo alespoň pořádně vidličkou rozmačkejte, aby v těstě nezůstaly hrudky.<br><br>Co se týče bot, nepatří všechny na zem. Rozeznávejte boty nošené často od těch, které vytáhnete jen párkrát za sezónu. Často nošený pár ponechte na nízké otevřené polici nebo na odkládací mřížce, která umožní odvětrání. Zbylé boty uložte do horních polic nebo do krabic s průhledným okénkem. Vyhněte se uzavřeným krabicím bez popisu – pak je musíte otevírat a hledat, což předsíň zbytečně zaplní. Průhledné boxy nebo obyčejné krabice s velkým nápisem „podzim" ušetří čas i nervy.<br><br>Poslední bod, který často uniká pozornosti, je ochrana před větrem a průvanem. Vyberte místo, které je kryté před severními větry – ideálně zdí domu, hustým živým plotem nebo vyšší dřevinou. Průvan v kurníku je pro slepice horší než mráz. V zimě pak oceníte, když je kurník na mírném vyvýšeném místě, kde rychleji schne tráva a podlaha se tolik nechlazuje. Pokud už máte pozemek vybraný, před samotnou stavbou ještě týden sledujte, kudy na vás chodí slunce, kde se drží mlha a jak rychle po dešti půda vysychá. Teprve pak ukotvěte první rohový sloupek.